Vše začalo na Vinohradech 1/2

V roce 2019 jsme se s Aničkou poznaly a také jsme postupně zjišťovaly, že nás spojuje ještě něco více než podobný smysl pro humor a láska k hořké čokoládě a to sice láska k interiérům.

A tak náš blog začínáme příběhem o domovu, který jsme v roce 2018 koupili s budoucím manželem a o kterém jsme si o rok později začaly povídat s Aničkou.

Hon na nový domov

S manželem jsme byli čerstvě zasnoubení, vrátili se tehdy po 8 měsících z Californie se spoustou energie, chutí plánovat, ale také hodně proděravěnými účty… V té době jsme bydleli na Vinohradech, respektive jejich divočejší části kousek od I. P. Pavlova. Pamatuji si Vinohrady před 13 lety, kdy jsem jako čerstvá absolventka gymnázia z Českých Budějovic přišla do Prahy a začala vnímat zdobné, ale ještě ne tak barevné fasády, velkorysé ulice a výhledy, ale hlavně jsem oceňovala blízkost centra. Já vím, Vinohrady byly vždy „ty“ Vinohrady, ale za poslední léta prostě tak krásně vykrystalizovaly. Nejsou tak trendy, ale zároveň nejsou přes svou honosnost nabubřelé, jsou prostě tak akorát elegantní a důstojné. Líbí se mi, kolik tady žije mladých rodin, cizinců, ale zároveň starších lidí, kteří se vodí za ruce a potkáte je ve frontě u Antonína nebo na procházce v Riegráčích. Tady si přeji zestárnout a to tak moc, že i Jára Cimrman se svým „V Budějovicích by chtěl žít každý“ by se divil.

Pár měsíců jsme snad každý den prohlédávali Sreality, abychom došli k závěru, že naše očekávání jsou trochu jinde než realita a že se buď budeme muset uskromnit nebo upsat velké hypotéce. Nebudu lhát, byly to náročné večery plné diskuzí, kdy jsme se jen v pár případech shodli na pouhé prohlídce. Časem jsme znali inzeráty už nazpaměť a já si všimla, že jeden vinohradský byt, který manžel kvůli jeho stavu (už z fotek volal „potřebuji zachránit“) rezolutně odmítl, se znovu objevil v nabídce. Shodou okolností nám v tu samou chvíli napsal náš kamarád Tomáš, že byl nedávno v nádherném bytě na prohlídce. Pokračování našeho příběhu je vám asi jasné… domluvili jsme si prohlídku a následně jsme zjistili, že už není cesty zpět.

Lokace, lokace, lokace

 „Lokace, lokace, lokace“ – toto přesně byt splňoval, v těsné blízkosti Riegrových sadů, kousek od tramvaje a metra, v ideální (rozuměj ani blízko ani daleko) vzdálenosti od živějších částí, východ i západ tam kde má být, částečně směrovaný do vnitrobloku, s balkonem na vnější i vnitřní fasádě. Natolik ideální, že tam musel být nějaký háček. Kromě nákladů na opravu to bylo majetkové uspořádání. Díky tomu se stalo, že jen samotná koupě trvala rok, čímž vás zatěžovat nebudeme a přejdeme raději k tomu zajímavějšímu.

Dvakrát měř a jednou řež

Průtahy s koupí způsobily, že jsme měli dostatek času si rozmyslet, co vše (kromě lokace) po našem domovu vyžadujeme. I pokud představu o vašem domově živě vidíte, není na škodu si v klidu sednout s partnerem a probrat všechny potřeby, které od domova očekáváte. My jsme se v těch nejzásadnějších bodech shodli na propojeném společenském prostoru, obrovské knihovně, dvou koupelnách a druhé ložnici (budoucím dětském pokoji). Manžel si přál pracovnu, já walk-in šatnu a kuchyň s co nejvíce úložným prostorem. Bylo nám jasné, že to vše do 94m2 a limitů bytu nevtěsnáme, ale byl to začátek komunikace.

A proto musím i na základě našich zkušeností zopakovat, že pokud se rozhodnete investovat nemalé peníze a množství času do nemovitosti, která vyžaduje hloubkovou renovaci, tak je architekt nebo projektant nejlepší investice, která se vám bude vracet každý den. Architekt vám pomůže nejen s projektantskými nezbytnostmi, ale hlavně s tím, jak o prostoru a vašem fungováním v něm přemýšlet. Zároveň je vždy fajn mít někoho z „venčí“, který vám dá v případě vášnivých diskuzí nestranný pohled. Tehdy jsem byla opravdu vděčná za to, že je můj tatínek architekt a spolu se svým studiem A8000 a architektkou Evou Šťávovou nám pomohli s navržením dispozice bytu tak, aby maximálně reflektovala naše požadavky v kombinaci s technickými nezbytnostmi a následnou realizací stavebních prací.

Původní uspořádání bytu zahrnovalo kuchyň (1) orientovanou do dvora a z ní vchod do koupelny (2) s oknem také do dvora. Byt spojovala poměrně široká chodba (3), ze které byl vchod na oddělenou toaletu (4) a do malé komory (5). Obývací prostor (6) byl situován do ulice a z něj byl průchod do místnosti (7), která neměla okna, zato měla prazvláštní krb a zazděný krásný původní průchod. Z této místnosti se pak ještě vcházelo do malé ložnice (8), orientované také do ulice. 

Shodli jsme se nejprve na tom nejjasnějším – hlavní (naší) ložnici umístíme do bývalé kuchyně (1), nejklidnější místnosti s výhledem do vnitrobloku a vedle ní ponecháme koupelnu s oknem do dvora (2), která bude sloužit pouze nám.

vse-zacalo-na-vinohradech-smash-monday-double0
Bývalá kuchyň – budoucí ložnice

Původní ložnici orientovanou do ulice (8), budoucí dětský pokoj, jsme propojili s místnosti „bez oken zato s krbem“ (7). Tomuto prostoru jsme také vrátili původní krásný otevřený průchod do chodby a naopak jsme uzavřeli průchod do obývacího prostoru.

vse-zacalo-na-vinohradech-smash-monday1
Místnost „bez oken“ před a nově vzniklý průchod do chodby

Chodba (3) byla celkem naddimenzovaná, a tak jsme se rozhodli odkrojit její konec a umístit do ní technickou místnost s kotlem, zásobníkem na vodu, pračkou a sušičkou. V rámci potřeby druhé koupelny a zvětšení ložnice jsme chodbu zúžili, probourali komoru (5) a WC (4) a tím jsme získali druhou menší koupelnu se sprchovým koutem a také přidali pár metrů k dobru hlavní ložnici. 

vse-zacalo-na-vinohradech-smash-monday3
Chodba před a zúžená chodba během rekonstrukce

Zbývalo vyřešit největší výzvu – společný obývací prostor, srdce domova. Do jinak velkého prostoru o necelých 30m2 jsme potřebovali vtěsnat kuchyň s ostrůvkem, jídelní kout, obývací prostor a velikou knihovnu. Tím, že jsme kuchyň přesouvali z opačného konce bytu, bylo jasně dané, že odpady musí být co nejblíže jejich původnímu umístění a nová linka musí být umístěna hned u vchodu do místnosti. Aby veliká hmota kuchyně nepůsobila v prostoru jako pěst na oko a nezastínila průhled místností s krásnými francouzskými dveřmi, rozhodli jsme se linku zapustit do niky, která vznikla odkrojením pruhu ze sousední místnosti přesně v hloubce a délce linky. Protože samotná nika velikostně nestačí plánům a naší lásce k jídlu, přidali jsme ještě ostrůvek, který bude kuchyňský prostor opticky oddělovat a při vaření nám dá možnost komunikovat s okolím. 

vse-zacalo-na-vinohradech-smash-monday4
Obývací prostor před rekonstrukcí a nika pro kuchyň

Věděli jsme, že se zbývající „společenské zóny“ do prostoru vejdou, ale budeme muset hodně přemýšlet nad rozložením nábytku, zvolenými tvary a materiály, aby prostor nepůsobil příliš přesyceně. Proto jsme se rozhodli, že nejprve vyrobíme nezbytnou kuchyňskou linku s ostrůvkem, umístíme pohodlné sofa, jídelní stůl pro 6 osob a obrovskou knihovnu doplníme až po nastěhování, kdy uvidíme, jak na nás prostor působí a kolik m2 a výšky můžeme místnosti ubrat.

A co se nám do bytu nevešlo? Pracovna a walk-in šatna. V tomto nám pomohl čas, který jsme měli na plánování a ujasnění si priorit. I když sice pracovna vyžaduje pouze malý prostor, tak by měl být klidný a nám bylo jasné, že další pokoj v bytě nevykouzlíme. Provizorně jsme proto pracovnu umístili do budoucího dětského pokoje. A pokud si časem nerozmyslíme, že pracovnu potřebujeme, může se vytvořit alespoň malý pracovní kout u nás v ložnici.

vse-zacalo-na-vinohradech-smash-monday21
Budoucí šatna a dětský pokoj během rekonstrukce

Prostor pro naši vysněnou walk-in šatnu z ložnice zabrala technická místnost. Nakonec se ale našlo pro naši šatnu minimálně stejně tak dobré řešení, které nám pomohlo schovat i další zásahy. Prostor, který vznikl propojením původní ložnice do ulice a místnosti bez oken, byl na novou ložnici opravdu velkorysý. Došli jsme postupně k tomu, že ložnici můžeme v klidu pár metrů zabrat, vložit na její začátek z chodby průchozí šatnu a zachovat tak i původní průchod s kazetovým obložením. Do tohoto prostoru zároveň zasahovala plánovaná nika pro kuchyňskou linku z vedlejší místnosti a tak jsme se rozhodli, že tento zub hezky zahladíme systémem skříní. Nově vzniklá šatna bude tak velká, že do ní můžeme uložit i sezónní oblečení, ložní prádlo, kufry a zároveň bude jednoduše přístupná z technické místnosti, kde se nachází i pračka. Poslední kousek do naši bytové skládačky zapadl a nám se upřímně ulevilo. Ty nejlepší nápady někdy vychází z největších omezení.

Pokračování v dalším článku :)…